PÍSTINA – DEN TŘETÍ ÚTERÝ

Zdravím vás všechny :-),

žabička Rosnička měla pravdu – dnes dorazil déšť i do Pístiny. Možná si myslíte, že to je pech, ale nám to nevadí – nejsme z cukru ze soli… A jak krásně se dýchá, jak si můžeme prohlížet kapky deště na listech lopuchu, pozorovat vlaštovky, jak létají nízko nad zemí – děti s malou nápovědou přišly na to, proč tomu tak je ;-). Zkrátka vidíme přírodu jinýma očima…

Dopoledne jsme vyrazili v holínkách a pláštěnkách (pořád je ale příjemné teplo) na cestu z „našeho“ rozcestí, kterou jsme ještě neprozkoumali. A kam jsme došli? No přece zase k rybníku!

No, ale tento rybník byl v něčem jiný než ostatní – uprostřed totiž vykukovaly 4 dřevěné kůly a děti došly logickou úvahou k tomu, že je to ten periskop, kterým nás pozoruje. Tak schválně, ví někdo z vás, k čemu kůly slouží? Já už to vím, pan Šašek je rybář.

Jáša spontánně a s nadšením, kterým nakazil i ostatní, spustil vodnickou písničku brekeke :-))), takže i u tohoto rybníka Žblabuňka slyšel a dnes i viděl, jak zpíváme jako sbor ;-). Peťa část našeho koncertu natočila. Kam se na nás hrabou žáby!

Došlo i na 4 světové strany, u rybníka jsme si vysvětlili, proč je východ východ, západ západ, sever sever a jih jih ;-)))).

K obědu bylo výborné pečené kuře s rýží, některé děti snědly i 4 kopečky rýže. Pak jsme si dali dobrotu z vašich sladkých darů (ale letos toho hodně přivezeme zpět – necháme dětem na třídách, jo?) a splnili jsme první úkol dneška – udělat rybu. No, byla to makačka, ale výsledek je skvělý. Čekáme, že se v noci Žblabuňka přijde podívat. Prý mají být krásnější než jeho kapři…

A protože ještě pršelo, rozhodli jsme se, že vodníkovi napíšeme dopis. Proč by měl psát jen on, že? Děti mi dopis diktovaly, přepíšu ho a dám na web. Žblabuňka si ho přečte v noci, až přijde omrknout naše ryby – uvidíme, jaká bude jeho reakce. Budete asi překvapení, co děti vymyslely…

Potřebovaly jsme ale dětem předat další dušičku a závoj (a výlet na kolech za deště nepřipadal v úvahu), tak narychlo vznikla „bojová hra“ – hledáme cestu podle fáborků. Část fáborků děti minuly :-), ale nakonec jsme za deště dorazily tam, kam jsme měli. Mia našla mezi kládami (tam nepršelo 😉 schovaný Žblabuňkův dopis s 2ma úkoly:

  • vyjmenovat ryby, které nám pan Šašek dopoledne ukazoval (má na chodbách „výstavku“)
  • vyprávět příběh Rusalky – přihlásila se Laura a skvěle celý příběh převyprávěla. Jupííídušičky i modrý závoj byly naše. Laurinka sklidila zasloužený poděkování a potlesk.

Ještě jsme stihli pro radost vodníka udělat vodníka (až bude okukovat ryby, uvidí i sám sebe) a před večeří jsme řádili na hřišti – kopaná, honěná, házená … Zkrátka se děti vyběhaly, aby večer spaly ;-).

K večeři máme sladké kynuté knedlíky, tak to bude zase mňamka! No, my holky bychom raději zeleninový salát, léto je za dveřmi a brzy budeme oblékat plavky… Ale jeden si dáme :-).

Zítra má být krásně, tak nás čeká dnešní výlet do Příbrazi – na kolech (děti se pořád ptaly, kdy už pojedeme) a poslední dušička s věnečkem.

A večer táborák s buřtíky. Jupííí.

Dnes se neloučím s přáním dobrou noc, ale hezký večer.

P.S. Vše je o.k., Všechny děti jsou v pohodě a my taky.

Jarka Hešíková :-)))