Dobrý večer z Pístiny 🙂
Tak máme za sebou hezký den. Cesta proběhla klidně, nebyl žádný provoz, udělali jsme si jen 20ti minutovou pauzu na svačinu. K obědu jsme měli výtečné kuře na paprice s knedlíkem. Někteří kluci snědli i 4! Knedlíky.
Po obědě jsme pěšky vyrazili k nejbližšímu rybníku a pozorovali, kdo všechno využívá jeho vlídnou náruč jako domov mu nejbližší a nejmilejší. Ovšem po nějakém čase jsme zjistili, že nejsme jen pozorovatelé, ale i pozorovaní! Vodník Žblabuňka totiž využívá důmyslného pomocníka – periskop. Z vody kouká kus klacku, který je z různých míst ze břehu rybníka viditelný a pak najednou zmizí (je to optický klam ;-). Tedy děti usoudily, že nás Žblabuňka sleduje, že už o nás ví. No, jak by ne – už jsme mu s velkou vervou zazpívali 2 sloky (ze 4) jeho oblíbené vodnické písničky. 1. úkol tedy bude skoro splněn.
Po svačině jsme ale už vyrazili na cyklovýlet. Děti se moooc těšily a že jsme jeli cestou necestou, např. uzounkou cestičkou skrze pole obilí, jehož nezralé klasy byly větší než děti na kole, jste určitě viděli na fotkách. To, co jste ale necítili, byla vůně výkrmny drůbeže a prasat. Ta vůně byla tak intenzivní, že jsme tak nějak automaticky šlápli více do pedálů…
K večeři byly zapečené těstoviny a taky jsme dostali další dopis od Žblabuňky. Už měl v jídelně připravenou síť s hrnečkem. Zatím bez dušiček. Vítal nás, „pidižvíci ze Suchdola“ a sliboval, že přes noc připraví hodně těžké úkoly. Děti si ale ohromně věří a jsou natěšené na to, co nás čeká. O svém úspěchu vůbec nepochybují!
Tak teď jdu ještě psát dopis Žblabuňky s úkoly – dozvíte se v dalším reportu, jak jsme je zvládli. Zítra psaní vodnických dopisů přebírá Helča.
Dobrou noc a zítra 🙂
JH 🙂
P.S. Jezdíme všichni jako blesk, žádné karamboly, ani zlobeníčko. Zkrátka paráda!