Tak máme první (úspěšný) den za sebou.
Cesta proběhla v pohodě a pan Šašek nám na uvítanou připravil kuře na kari s knedlíkem – mňam.
Děti se zabydlely v pokojích a byly nadšené z celého areálu. Řekli jsme si všechna pravidla, aby pobyt proběhl v klídku.
Pan Šašek nám předal dopis Krále lesů (viz příloha) – je moc rád, že jsme dorazili, že mu řekla treperenda sojka, jak se Žblabuňka vytahoval před kapříky, že určitě děti nic neumějí a že jim dá těžké úkoly, aby žádnou dušičku nevysvobodily. No, to se naše děti pěkně naštvaly a just, ty zelenáči, my všechno zvládneme. Ale Král lesů a Nežárka nám věří a rovnou nám poslali sáčky na vysvobozené dušičky. Jupíí!
Po obědě jsme tedy vyrazili k nejbližšímu rybníku – cestou jsme viděli krásná hříbátka s maminkou, orobinec, kačky, tesaříky (to zaperlili kluci Dupalovi – věděli o nich vše, takže jsme si poslechli přednášku našich mladých entomologů o tom, že je to samička se samečkem, budou se pářit a ve stromě do dutin nakladou vajíčka, víme, jak se k nim máme chovat, jak na ně ne/sahat apod…. – no, klobouk dolů, kluci!).
Dlouho jsme na dálku pozorovali labutí rodinku, počítali labuťátka a povídali si o tom, proč jsou na ostrově v prostředku rybníka. Rodiče nám k našemu překvapení po několika minutách připlavali svoje dětičky zblízka ukázat:-). Krásná jsou…
Představte si, našla jsem v mobilu aplikaci s názvem „Překlad zvířecí řeči“ 😉 – tak nám žabky prozradily, že se na nás Žblabuňka chystá, že i před nimi se vytahoval jak guma od trenek, jak nám ukáže, kdo je chytřejší. A že prý plaval na návštěvu k vedlejšímu rybníku. A kdybychom potřebovali nějak pomoci, ať jim řekneme.
Vrátili jsme se pro kola a vyrazili k vedlejšímu rybníku. Cyklisticky je skupina různorodá – kluci a některá děvčata od soviček zvládnou jakýkoliv terén i mírné stoupání na kamenitém povrchu, některé mladší holčičky i kluci funí, hekají ;-). Ale to se poddá.
Dojeli jsme k vedlejšímu rybníku, kde byla krásná louka plná kopretin, šťovíků a taky jetelíčků. Naučili jsme se vysát z kvítků nektar jako včelka. Jo byl tam, slaďoučký.
Ale něco viselo ve vzduchu, zaslechli jsme nějaké brekeke – vodník něco chystá! A taky že jo. Maruška našla dopis a Marjánka dušičky.
Splnily jsme „levou zadní“ Žblabuňkovy úkoly s tím, že dušičky mohou děti dostat, až mu nakreslí jeho rybník.
Ještě jsme se projeli na kolech směrem Příbraz, kdy zazněla nadšená hláška Ňuňu – „Já tak miluju to ježdění na kole“ :-)))))))))).
Před večeří nám pan Šašek dohodl točenou zmrzlinu u stánku, kam jsme došli pěšky v útvaru 😉 – měli moc dobrou meruňkovou.
K večeři byl řízek s bramborem a okurkový salát – no, zase mňam! A tak to bude pořád:-).
A protože děti chtějí dušičku, kreslily po večeři rybník. Obrázky přivezou domů, tak uvidíte, jak hezky se jim rybník povedl. Máme v jídelně nataženou síť, která nám slouží jako nástěnka, a tak se může Žblabuňka přijít podívat. To taky v průběhu noci udělá ;-).
Děti dostanou v pondělí ráno další dopis s pochvalou za rybník (tedy 1. dušička zachráněna-super) a dalšími úkoly – pojedeme do Stráže nad Nežárkou a budeme nejen zachraňovat dušičku, ale i hledat Nežárčiny střevíčky.
A to se nechte překvapit!
Děti jsou v pohodě a my taky 🙂
Po večeři jsme ještě stihli hrát si a řádit na travnatém dvoře penzionu, pozorovali a povídali jsme si o vlaštovkách (mají v kolárně hnízda).
Jdu psát dopis a taky do hajan. Dobrou.
Tak zítra!
J. Hešíková 🙂
DOPIS KRÁLE LESŮ PÍSTINA 26.5.