Zdravím posledním psaním :-). Ranní dopis od Česílka děti přijaly s jásotem, neboť: 1) z vodníkova srdíčka tryská teplo, láska 2) ke Dni dětí mají v cukrárně ve Stráži zmrzlinu od Česílka zadarmo – tedy zaplatil prodavačce štikou, kaprem a okounem – za každou třídu jedna ryba z jeho rybníka 3) poslední dušičky nám předá Česílkova kamarádka víla, která se jmenuje jako blízká řeka – děti věděly, že je to Nežárka.
Po potřebných procedurách – čůrání, mazání, stříkání, čepování pití, fasování svačiny jsme vyskočili ( a to doslova – děti byly moc natěšené) na kola a vyrazili směr Stráž/Nežárkou. Cestu cca 4 km jsme se skupinou zdatnějších cyklistů zvládli s jednou přestávkou! A to víceméně proto, abychom počkali na zbytek pelotonu.Výborně však šlapaly všechny děti, takže jsme ve Stráži byli tak rychle, že byla cukrárna zavřená. V dětech (i v nás – neboť na dveřích nebyla uvedena otevírací doba) trochu hrklo, a tak jsme přejeli náměstí a zaparkovali u zámku a základní školy. Nasvačili jsme se a já mezitím cyklisticky zjistila, jak moc náročné je najít Nežárku a také jsem musela někam k řece schovat poslední dušičky. Cesta k mostu přes Nežárku vedla hodně s kopce a most přes ní byl jednosměrný. Pravda provoz byl jen pro místní, ale… Rozhodli jsme se, že hledat poslední dušičky pojedou jen děti z první skupiny (jsou v ní zastoupeny děti ze všech oddělení MŠ). Dušičky jsme našli, hurááá, dětem se moc líbila jejich barva, ale cesta do příkrého kopce nám dala trochu zabrat. Naši borci – cyklisti umějí využívat přehazovačku, tak se to hodilo! Zmrzlina byla vanilkovo – bezová a opět výtečná. Koupili jsme paní kuchařce Helence jako výraz díků za skvělou kuchyni novou zástěru. Dar bude předán zítra po snídani. A pivo z ledničky dostane pan Šašek…
V průběhu poledního klidu jsme my úči psaly diplomy a stužkovaly perníkové medaile (napekla Marcelka ze školky).
Okolo 16 hod. jsme se jeli rozloučit s těmi nejbližšími rybníky a čekali, kdy se nám ohlásí vodník Česílko – slíbil, že za námi přijde. Petra – maskérka nalíčila pana Šaška tak, že ho děti nepoznaly! Ze šosu mu kapala voda a v ruce držel Evelínčino košťátko:-))). Poděkoval nám za statečnost, za to, že už ví, že jsou lidé hodní a že se mu ulevilo a cítí u srdíčka teplo. Předal nám poslední dar, ale trochu vás do zítřka napnu – vezou si ho děti domů.
Pro košťátko si přijde Evelínka zítra.
A pak už jsme opékali buřty, pan Šašek již se svojí pravou tváří nám ukázal 7 malých telátek i stáj pro krávy. Taky jsme viděli, jak se sbírají vajíčka v kurníku :-). Děti se vyběhaly na blízké louce a pak už nás čekalo sprchování, poslední pohledy a pohádka před spaním. My balíme kufry.
ZÍTRA BYCHOM MĚLI VYRAZIT MEZI 9 -10 HODINOU, NÁVRAT PRAVDĚPODOBNĚ PO POLEDNI. PŘED PRAHOU VÁM POŠLEME SMS.
PRO KOLA JEDE NÁKLADNÍ VŮZ ZAJIŠTĚNÝ PANEM RŮŽIČKOU. DÍKY!
JEŠTĚ SE VRACÍM K PROBLÉMU, KTERÝ NASTAL PŘED ODJEZDEM – DO AUTOBUSU SE NEVEŠLO VŠE A ČÁST KOL NAKONEC ODVEZLI ŠMEJKALOVI. DÍKY!
BYLA JSEM MAJITELEM AUTODOPRAVY OPAKOVANĚ UJIŠTĚNA ( NAPOSLEDY V PONDĚLÍ PŘED ODJEZDEM), ŽE SE DO JEHO NEJVĚTŠÍHO AUTOBUSU 56+1 VEJDE VŠE. VZHLEDEM K TOMU, ŽE V AUTOBUSOVÉ PŘEPRAVĚ NEPODNIKÁM, ANI AUTOBUS NEŘÍDÍM, NEMÁM DOSTATEK ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ ABYCH UJIŠTĚNÍ DOPRAVCE ZPOCHYBŇOVALA. SITUACI PŘED ODJEZDEM JSTE VIDĚLI SAMI.
MANŽELÉ KALOVI SE VE SVÉM MAILU Z 31.5. OBÁVALI (vedle toho, že „odjezd v neděli na školku v přírodě nám přišel z vaší strany neorganizovaný“ – vysvětleno viz výše) HLAVNĚ O VOLNÝ PŘÍSTUP K HESLŮM NA PROHLÍŽENÍ FOTOGRAFIÍ ZE ŠVP A O BEZPEČNOST SVÉ DCERY/DĚTÍ Z UMÍSTĚNÍ KUFRŮ V ZADNÍ ČÁSTI AUTOBUSU. KUFRY ZODPOVĚDNĚ SKLÁDALI TATÍNCI (DÍKY!), TAKŽE BEZPEČNOST DĚTÍ NEBYLA OHROŽENA. PŘED ODJEZDEM NA ŠVP BYLA STABILITA KUFRŮ ZKONTROLOVÁNA. NA CESTU ZPĚT DO PRAHY BYLY VŠECHNY KUFRY UMÍSTĚNY V ZAVAZADLOVÉ ČÁSTI AUTOBUSU. JE TO PRO MĚ POUČENÍ PRO PŘÍŠTĚ…
Tak zítra naviděnou:-))))) Jh a kolektiv 🙂
U autobusu si přijďte pro ten dárek! Je křehký, tak ho nemohou mít děti v kufrech.
Děti se na vás MOC těší, tak jim popřejte sluchu, aby se s vámi mohly podělit o své zážitky. A věřte, bylo jich dost…. 🙂 Jh a spol.